Restaurant Škoda lásky Dopis G. Bush - návštěva v Praze 1991 Dopis Craig R. Stapleton Dopis - Max Waeber Škoda lásky v Carnegie Hall 1. cena OSA Historické notové vydání Raketoplán Discovery

Snad se na mne nebudete zlobit, když ze sedmnácti písní budu věnovat pozornost jen jedné a sice českému hitu století, kterým se v hlasování posluchačů Českého rozhlasu stala na sklonku našeho století píseň Jaromíra Vejvody Škoda lásky. Řeknete si, že ankety nic neznamenají, ale Škoda lásky získala v Čechách titul HIT STOLETÍ zcela oprávněně.
Škoda lásky má zajímavou historii. Vznikla v roce 1927. Tehdy se ovšem jmenovala Modřanská polka a hrála se bez textu. Ten napsal Vašek Zeman až po sedmi letech (1934). Polka se brzy vydala do světa v roce 1938 jako Rosamunde přinesla zlatou desku akordeonistovi Willu Glahému za milión prodaných desek a o rok později ji vydává pod názvem Beer Barrel Polka nakladatelství Shapiro Bernstein. Ve stejném roce ji převzali do svého repertoáru slavné Andrews Sisters, orchestr Glenna Millera a později mnozí další (namátkou Benny Goodman nebo Billie Holiday). Hrála ji africká pianistka, zpívaly ji hvězdy country či rocku. Dokonce byla nahrána i jako valčík!
Jejím největším úspěchem bylo, že na sklonku 2. světové války doprovázela spojenecká vojska při pochodu západní Evropou. Generál Eisenhower údajně prohlásil, že Škoda lásky pomohla vyhrát válku. Hraje se po celé Evropě, je známá ve Spojených státech i Japonsku. Má skoro třicet cizojazyčných textů. Bývalý ministr zahraničních věcí Hans Genscher se dokonce vsadil, že jde o německou píseň. Ve Spojených státech vyšla v roce 1987 poštovní známka na počest šedesátých narozenin písně (a pětaosmdesátin autora) a bývalý prezident Busch píseň zařadil společně s fotografií autora do své prezidentské knihovny. V roce 1995 budila kosmonauty na raketoplánu Discovery. Řekl bych, že Škoda lásky je tedy nejen českým, ale možná i světovým hitem století. Nevím o jiné písni, která by byla obklopena takovou slávou.
Za dva roky budeme slavit sto let od narození jejího autora Jaromíra Vejvody. Narodil se na počátku dvacátého století 28. března 1902 (ve stejném roce navštívil Prahu francouzský sochař Rodin). Jeho otec měl čtyři bratry (všichni byli muzikanti) a on sám byl ze šesti dětí (muzikantem kromě něho byl i bratr Václav). V roce 1926 převzal otcovu kapelu na Zbraslavi a první píseň, kterou pro vlastní kapelu napsal je zmíněná Modřanská polka. Kapelu provozoval až do roku 1948, kdy byla v Čechách nastolena totalita a zrušena kapelnická živnost, což ho donutilo kapelu po dvaadvaceti letech rozpustit. Nastoupil jako skladník do továrny. Bývalá kapela přešla pod město Zbraslav a hrála pod názvem Zbraslavanka. Jaromír Vejvoda ji občas pohostinsky dirigoval. Zemřel rok před sametovou revolucí 13. listopadu 1988 a je pochován v rodinné hrobce na Zbraslavi.
Rodokmen pokračuje u Jaromíra Vejvody třemi syny (Jaromír, Jiří a Josef), kteří pečlivě pečují o jeho hudební odkaz. Zasloužili se například o vznik stálé výstavy o životě a díle Jaromíra Vejvody v restaurantu ŠKODA LÁSKY na Zbraslavském náměstí, kde byla slavná polka napsána. Založili i mezinárodní festival malých dechových orchestrů VEJVODOVA ZBRASLAV.
Josef Vejvoda navíc pokračuje v otcově tradici i jako skladatel a kapelník VEJVODOVY KAPELY a SALONNÍHO ORCHESTRU JOSEFA VEJVODY. Je zajímavé, že Josef Vejvoda si až do smrti svého otce netroufl napsal ani jednu polku nebo valčík. Až v roce 1995 napsal svou první polku (Květuška), kterou věnoval své ženě Květušce a o něco později i svůj první valčík Kam se mládí ztrácí. Texty k valčíku a dalším skladbám napsal stejný textař, který psal pro jeho otce – Ladislav Jacura. A pokud si na nějakou polku troufne i dcera Josefa Vejvody Monika, která v současné době absolvuje skladbu na AMU, pak se prostřednictvím jednoho textaře propojí tři generace Vejvodů. A možná, že vznikne hit dalšího století, na jehož prahu se právě nacházíme.